Americké a britské tajné služby věděly o ruské invazi měsíce dopředu. Měly k dispozici detailní plány i zachycenou komunikaci, přesto jim svět nechtěl věřit. Deník The Guardian přináší svědectví o tom, jak se rodila největší zpravodajská operace moderní doby a proč ukrajinský prezident Zelenskyj ...
@United24media: Russia has killed over 650 Ukrainian athletes and destroyed at least 15 Olympic training bases. 🧵 1/12 ⬇️
Koalice ANO, SPD a Motoristů v pondělí rozhodla, že Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině.
Prezident Pavel slíbil během návštěvy Ukrajiny svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému letouny, které jsou „velmi efektivní proti dronům“. Typ letounu nespecifikoval, Aktuálně.cz ale má indicie, o jaká letadla by mohlo jít.
„Zdá se, že jsme velmi blízko bezútěšné volbě mezi válkou a hanbou. Mám pocit, že si vybereme hanbu a válka bude o něco později přihozena za ještě nepříznivějších podmínek než nyní,“ řekl v září roku 1938 Winston Churchill těsně před podepsáním Mnichovské dohody. Že došlo na jeho slova, víme, druhá světová válka začala přibližně o 11 měsíců poté. Hanba, kterou si Evropa vybrala v kontextu války na Ukrajině, nás všechny bude stát daleko více, než kdyby si Evropa vybrala, slovy W. Churchilla, válku. Lídři evropských zemí se předhánějí v dílčích balíčcích pomoci a sankcích, které ovšem tak akorát stačí na to, aby Ukrajina úplně nepadla, ale jsou dost málo na to, aby vyhrála. EU dělá nutné minimum pro vítězství Ukrajiny, spíše tak opatrně našlapuje, aby nenaštvala vlastní občany, mnohdy zmasírované ruskou propagandou. Studie Europe’s choice: Military and economic scenarios for the War in Ukraine však tento pohodlný sebeklam systematicky rozbíjí. Ukazuje, že Evropa nestojí před dilematem, zda pomáhat, ale jak draze zaplatí vlastní váhání. Závěr studie je nepříjemný a jasný: pokračování současného přístupu – tedy pomoci tak akorát aby Ukrajina neprohrála, ale ani nevyhrála – povede s vysokou pravděpodobností k ruskému (částečnému) vítězství. A to bude pro Evropu výrazně dražší, […]
