Evropská unie se dlouhodobě prezentuje jako neutrální aktér, který podporuje mír, lidská práva a dialog. Analýza organizace NGO Monitor zveřejněná loni však ukazuje, že realita financování evropských grantů v Izraeli vypadá výrazně jednostranně - a politicky.Podle dat zveřejněných Evropskou komisí schválila EU v roce 2024 14 grantů v celkové výši 7,2 milionu eur na projekty zahrnující vysoce politizované izraelské nevládní organizace. Tyto granty jsou součástí širšího balíku 24 projektů financovaných z nástroje NDICI (Neighbourhood, Development and International Cooperation Instrument) v celkové hodnotě 13,1 milionu eur.Ve srovnání s rokem 2023 jde o výrazný nárůst - o více než pět milionů eur. A to v době, kdy Izrael čelil důsledkům největšího masakru svých civilistů v moderní historii, pokračujícím raketovým útokům a válce s Hamásem.Mezi organizacemi, které z evropských peněz profitují, figurují jména dobře známá z mezinárodních kampaní proti Izraeli: Breaking the Silence, Combatants for Peace, Public Committee Against Torture in Israel (PCATI), Physicians for Human Rights–Israel (PHR-I), Bimkom, B’Tselem nebo křesťanská organizace Sabeel.Tyto skupiny mají v samotném Izraeli omezený vliv na veřejnou debatu. O to aktivnější jsou však v zahraničí - v evropských institucích, médiích, na půdě OSN či mezinárodních soudů. Právě tam prosazují narativy, které Izrael označují za „apartheidní režim“, „systém židovské nadvlády“ či nově dokonce za stát páchající „genocidu“.Zpráva NGO Monitor dokumentuje, že některé z těchto organizací explicitně používají jazyk genocidy, zpochybňují legitimitu izraelské obrany a tvrdí, že Izrael „cynicky zneužívá“ informace o sexuálním násilí spáchaném teroristy Hamásu 7. října jako „propagandu“.Ještě výmluvnější než seznam příjemců je to, co v grantových prioritách EU zcela chybí. Ani jeden z podpořených projektů se nevěnuje:– izraelským rukojmím drženým v Gaze,– obětem sexuálního násilí během útoků 7. října,– rodinám obětí palestinského teroru,– desítkám tisíc Izraelců vyhnaných z domovů raketovými útoky Hamásu a Hizballáhu.Evropské prostředky tak směřují výhradně k organizacím, které se angažují v právním, politickém a mediálním tlaku na Izrael, nikoli k obětem konfliktu na izraelské straně.Formálně je zhruba polovina grantů označena jako podpora „dvoustátního řešení“. V praxi však podle NGO Monitoru jde často o advokační a právní projekty, které mají za cíl mezinárodní izolaci Izraele, zpochybňování jeho legitimity a vyvolávání tlaku prostřednictvím mezinárodních institucí.Není bez zajímavosti, že pět z těchto evropsky financovaných izraelských NGO krátce před červencovým zasedáním Rady EU zaslalo dopis vysoké představitelce Unie, v němž požadovaly „odpovědnost Izraele“ a mezinárodní přezkum jeho kroků v Gaze a na tzv. Západním břehu. Jinými slovy: organizace financované z evropských peněz aktivně spoluvytvářejí politický tlak, o němž pak evropské instituce samy jednají.Zpráva NGO Monitor nepřináší senzační odhalení, ale systematický obraz trendu: Evropská unie stále častěji využívá nevládní organizace jako politické zprostředkovatele svých postojů, aniž by byla ochotna nést plnou odpovědnost za důsledky jejich činnosti.Výsledkem je jednostranný obraz konfliktu, v němž jsou izraelské oběti prakticky neviditelné a jazyk extrémních obvinění se normalizuje pod hlavičkou „lidských práv“.Evropské peníze nejsou neutrální. A pokud jsou používány k financování politických kampaní, které zpochybňují legitimitu obrany demokratického státu čelícího terorismu, je legitimní se ptát: kdo tu vlastně mluví jménem Evropy - a s jakou odpovědností.
